Olomouc: Šestnáct zástupců z řad správců církevních majetků z celé České republiky se ve čtvrtek, 24. 1. 2019, sešlo na půdě ústředí společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, na ustanovující schůzi komory církevních lesů. Cílem nově založeného spolku s názvem SVOL – komora církevních lesů v ČR, z.s. je sdílení aktuálních informací, aktivní pomoc členům komory při řešení problematiky správy a hospodaření s lesním majetkem a jednotné prosazování oprávněných zájmů nestátních vlastníků v lesnické politice.

,,Dnešní ustanovující schůze byla vyvrcholením ročního úsilí o sjednocení církevních subjektů spravujících církevní lesní majetky napříč celou Českou republikou. Jedná se tak o velmi důležitý krok ve vzájemné spolupráci a jednoznačný signál, že jsme nalezli společnou řeč, založenou na společných hodnotách,“ uvedl Ing. Petr Skočdopole, jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc a zároveň čerstvě zvolený předseda komory církevních lesů.

Své zástupce v předsednictvu spolku mají i řeholníci. Na pozici místopředsedy byl zvolen Ing. Petr Bláha z Benediktinské hospodářské správy Břevnov. Třetím zvoleným členem předsednictva se stal Ing. Libor Konvičný z Biskupských lesů Ostravsko-Opavské diecéze.

Celkem čítá seznam zakládajících členů komory na šestnáct církevních subjektů, vlastnících dohromady více než 130 tisíc hektarů lesní půdy.

,,Jako komora církevních lesů se na jaře staneme třetím pilířem Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Jako kolektivní člen SVOL budeme moci efektivněji pracovat v rámci SVOL, ale především výrazně posílit vyjednávací pozici SVOL vůči státu při projednávání oprávněných zájmů nestátních vlastníků lesa,“ vysvětluje Ing. Petr Skočdopole a dodává, že vnořením komory církevních lesů do SVOL vznikne organizace sdružující více jak půl milionu hektarů soukromých a obecních lesů.

,,Jedním z prvních kroků, který chceme v rámci nově vzniklé komory podniknout, bude tlak na řešení výše náhrad za újmy vlastníkům lesů, které vznikají při nařízením o omezení hospodaření v lese,“ uzavírá předseda SVOL – komory církevních lesů z.s. a jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Ing. Petr Skočdopole.

FOTO: Mons. Jan Graubner přivítal účastníky čtvrteční schůze

FOTO: Společná exkurze zástupců církevních lesů na kalamitní plochy do Jeseníků.

Polesí Rejvíz: Uplynulou sobotu proběhl na území polesí Rejvíz nedaleko Zlatých Hor další ročník mezinárodní odborné soutěže posádek záchranných služeb Rallye Rejvíz.

Organizátoři využili jednu z lesních cest, kde pro soutěžící připravili fingovanou dopravní nehodu autobusu. O skupinu raněných se starali záchranáři z České republiky i ze zahraničí. 

,,Zimní Rallye Rejvíz se zúčastnilo celkem deset posádek z České republiky, Slovenska, Maďarska a Estonska. Posádky plnily celkem devět odborných úkolů s tematikou činností a postupů zdravotnické záchranné služby," doplnil hlavní organizátor akce Mgr. Jan Maršálek.

Celou fotogalerie ze soutěže ZDE.

foto: Archiv Rallye Rejvíz (Jiří Augustýnek & Jan Maršálek)

Olomoucký kraj: Zhoršené povětrnostní podmínky na silnicích, ale i posypová sůl, která láká srnčí zvěř, mohou přispívat ke zvýšenému riziku střetu motorového vozidla se zvěří. Jen za loňský rok došlo na území honiteb Arcibiskupských lesů a statků Olomouc k třiadvaceti hlášeným srážkám s velkou zvěří. Dá se předpokládat, že o některých nehodách se lesníci nemuseli dozvědět a sražené zvíře buď uniklo do lesa, nebo si jej mohli řidiči odvést s sebou. V takovém případě se dopouštějí pytláctví, konstatují lesní hospodáři.

 „Lesní zvěř potřebuje sůl pro doplnění minerálních látek, ale i pro nastartování správného trávení. Ačkoliv myslivci zřizují tzv. lesní slaniska, kde mají zvířata k dispozici krmnou sůl často obohacenou také o minerály, není výjimkou, že potkáme zvěř olizující posolenou vozovku“ popisuje Ing. Petr Rolinc, referent ochrany lesa a myslivosti ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.

Zvěř na silnicích a delší brzdná dráha na zamrzlém povrchu mohou vést k vyššímu riziku vzniku dopravní nehody. Ať už sražené zvíře zůstane na vozovce, nebo uteče od nehody, v každém případě je potřeba volat policii.

„Pokud je řidič místní a má tu možnost, ideálně by měl přivolat také některého z myslivců dané honitby, o což se jinak postará policie. To platí zejména pokud je zvíře ještě živé. Vzhledem k ukončení trýzně a trápení je každá minuta drahá,“ nabádá Ing. Petr Rolinc a upozorňuje, že veškerá, a to i sražená zvěř, náleží uživateli dané honitby.

„Jakékoliv přivlastnění celého kusu nebo jakékoliv části těla, třeba jen kýta, nebo hlava s trofejí, je považováno za pytláctví a posuzuje se podle zvláštního právního předpisu!“

Nejlepší prevencí proti srážce se zvěří je především opatrná jízda a zvýšená obezřetnost při průjezdu kolem zalesněných ploch či biokoridorů.

,,Nejjednodušší je se řídit dopravní značkou, která na nebezpečí srážky se zvěří upozorňuje. Jejich rozmístění má svou logiku. Ale nejdůležitější jsou samozřejmě nabyté zkušenosti řidiče. Při pravidelném projíždění stejné trasy lze lépe vypozorovat, kde se zvěř vyskytuje častěji“ uzavírá referent ochrany lesa a myslivosti Ing. Petr Rolinc ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.

Doba přikrmování lesní zvěře je v plném proudu a kromě myslivců či lesníků přispívá do krmelců i laická veřejnost. Správně zvolená krmiva pro zvěř v zimních měsících významně přilepší, avšak pozor na nevhodná krmiva, která mohou zvěři spíše uškodit.

„Asi nejméně vhodným, ba i nebezpečným krmivem, které lidé dávají do krmelců, je pečivo. Ať už se jedná o celozrnné či sladké, obojí způsobuje zvěři závažné trávicí problémy, protože v tomto počasí i sušené pečivo záhy zvlhne a začne plesnivět a stává se tak vážným rizikem. Podobné problémy může spárkaté zvěři způsobovat i čisté pšeničné zrno, které může vyvolat různé koliky a další problémy v trávícím traktu“ vysvětluje referent ochrany lesa a myslivosti Ing. Petr Rolinc ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.

Naopak jiné druhy jadrných krmiv, ať už se jedná o oves, ječmen či kukuřici, jsou pro zvěř  stravitelná a zvěři neškodí. „Pro spárkatou zvěř je v krmelci potřeba kvalitní seno, nejčastěji jetelové nebo vojtěškové, které nesmí být zapařené či plesnivé. Tou nejlepší pochoutkou pro zvěř je pak naše sezónní ovoce a některá kořenová zelenina (jablka, mrkev, řepa). Exotické ovoce do krmelce rozhodně nepatří.,“ uzavírá Ing. Petr Rolinc a dodává, že v případě potřeby je vždy možné se obrátit na místní myslivce či lesníky, kteří určitě vždy rádi poradí a uvítají zájem a pomoc o péči o zvěř.

FOTO: Přikrmování a tradiční zdobení stromku pro zvěř na polesí Vápenná