Na začátku uplynulého týdne proběhlo v budově polesí Domašov v Jeseníkách první setkání s lesníky Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. Neformálního setkání se kromě vedení společnosti účastnili také zástupci obcí, které sousedí s lesními majetky ve správě Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, ale i například hosté z řad Klubu českých turistů či vedení CHKO Jeseníky.

Cílem společného setkání bylo představení společnosti, přiblížení lesního hospodaření na svěřených majetcích, ale především navázání spolupráce s přilehlými subjekty. Součástí setkání byla i volná diskuze, kdy se přítomní hosté mohli ptát na dotazy přímo členů vedení, či jednotlivých vedoucích polesí.

foto: Archiv Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s.r.o.

Světový den vody, který letos připadá na pátek dvaadvacátého března, celosvětově poukazuje na nedostatek vody v rozvojových zemích a nešetrné zacházení s vodními zdroji. Díky nadprůměrně teplému počasí a nižšímu úhrnu srážek v posledních letech je téma hospodaření s vodou nadmíru aktuální i v našem prostředí. V rámci opatření proti suchu tak vznikají nákladné stavby a složité systémy k zadržení vody. Přitom se zdá, že lidé snad zapomněli, že průměrně vzrostlý strom v sobě bez problémů udrží i dvě stě litrů životadárné tekutiny.

Lesní porosty od pradávna nazýváme jako ,,plíce planety“, ale ve skutečnosti stejně dobře fungují i jako super-efektivní klimatizace a obrovská zásobárna vody. Důležité, ale přesto mnohdy opomíjené funkce, bez kterých by život na planetě neexistoval.

,,Dešťové srážky, které spadnou na zalesněnou plochu, až z třiceti procent zachytí listy a jehličí stromů, lesní půda i rostliny a následně kořenový systém. To je pro představu až osmkrát více, než u nezalesněné půdy,“ popisuje zkušený lesník a jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc Ing. Petr Skočdopole a pokračuje: ,,Kořenový systém stromů vodu zadrží na potřebnou dobu, přefiltruje a postupně ji vypařuje skrz své listy či jehličí. Tím přirozeně ochlazuje okolní prostředí a pozvolna vypouští vodu do přirozeného koloběhu. Během jednoho letního dne dokáže průměrně vzrostlý strom přefiltrovat a odpařit více než sto litrů vody,“ dodává Ing. Petr Skočdopole.

K zadržení vody pomáhají také vysoce absorpční mechy a lišejníky, které jsou přirozenou součástí lesa. V jarních měsících pak díky stínění dochází k pomalejšímu a plynulejšímu tání sněhu, který se opět z části vstřebá do půdy.

„Lesy v rámci naší společnosti mají rozlohu více než dvaačtyřicet tisíc hektarů, což je velmi orientačně pětatřicet milionů stromů. Není tedy složité si spočítat, kolik vody zadrží a přefiltrují zpět do přirozeného koloběhu,“ udává Ing. Petr Skočdopole s tím, že ochrana vodních zdrojů je široké a komplexní téma, které ve své podstatě zahrnuje i péči o lesní porosty.

,,Ještě před tím, než začneme s budováním složitých a nákladných systémů na zadržení vody, tak bychom se měli inspirovat procesy, které nám nastavila sama příroda. Neměli bychom zapomínat, že lesní porosty jsou jedny z nejdokonalejších zásobáren a čističek vody a podle toho k nim také přistupovat,“ uzavírá jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Ing. Petr Skočdopole.

foto: Archiv Arcibiskupské lesy a statky Olomouc

Kroměříž: Téměř 300 tisíc stromků vysadili k dnešnímu dni lesníci z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc na území polesí Kroměříž. Počasí jim zatím přeje, avšak dlouhodobá změna klimatu si vyžádala obměnu druhové skladby dřevin, které v posledních letech vysazují. I přesto může novou výsadbu ohrozit sucho či zvěř.

Oproti jiným zalesněným oblastem se lesníci na Kroměřížsku díky převaze listnatých stromů tolik nepotýkají s přemnoženým kůrovcem, ale trápí je plošné chřadnutí jasanových porostů a dlouhodobé sucho. Právě intenzita srážek bude v letošním roce hrát klíčovou roli při efektivitě zalesňování.

„Výsadbu jsme zahájili zhruba před dvěma týdny, prakticky ihned po oteplení. Protože se nacházíme v takzvaném lužním lese, vysazujeme především duby a lípy, ve vyšších polohách pak dub zimní, buk lesní a příměs modřínu,“ vysvětluje hajný polesí Kroměříž Jaromír Beran.

Za ideální podmínky pro výsadbu považují lesníci chladné a vlhké počasí bez mrazů. Prudký náraz vysokých teplot a minimum srážek, jako tomu bylo v loňském roce na jaře, kdy jsme zároveň z důvodu silných mrazů začínali až o měsíc později, znamenal obrovské škody na čerstvě vysazených stromcích, které ve velké míře usychaly. „Dá se tedy říci, že kvůli loňskému extrémně krátkému předjaří, uschnulo téměř dvacet procent nově vysazených dřevin,“ doplňuje Jaromír Beran.

Sucho však není jedinou hrozbou pro mladé stromky. Každoročně se lesníci potýkají s následky poškození zvěří, pro kterou jsou mladé dřeviny šťavnatým lákadlem.  Efektivním řešením je proto důsledné oplocení mladé výsadby a redukce stavů zvěře.

Naopak na problémy se suchem reagují lesníci změnou druhové skladby dřevin, přičemž nové trendy nejlépe zaznamenali zkušení lesní pracovníci, kteří se v lese pohybují více než deset let.

„Letošní rok pro mě znamená patnáctou sezónu, ve které se podílím na jarní výsadbě. Dřív jsme v těchto oblastech sadili jasany, ale ty v současnosti podléhají plošnému chřadnutí. Namísto nich dnes volíme jiné druhy listnatých stromů, které lépe snáší nižší množství srážek,“ popisuje lesní dělník u Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Richard Netopil.

Samotnou výsadbu je potřeba dokončit v co nejkratším termínu, dokud převládá ideální počasí. V takových případech lesníkům nejvíce pomohou externí pracovníci.

„Sazenice přechováváme v chladných sklepech, kde je průběžně kropíme vodou. Teprve těsně před výsadbou je krátce necháme vytažené venku v tzv. „záložištích“, aby se mohly aklimatizovat, a pak už putují rovnou do země. Lesní dělníci vykopávají jamky o rozměrech zhruba pětadvacet na pětadvacet centimetrů a do nich mladé sazeničky vsazují,“ vysvětluje hajný polesí Kroměříž Jaromír Beran s tím, že přiučit se o výsadbě a péči o mladé stromky chodí i lesničtí učni místní Střední odborné školy svatého Jana Boska, kteří zde vykovávají svou odbornou praxi.

„Tak jako vychováváme mladé stromky, musíme si i vychovat další generace, které po nás jednou budou zalesňovat,“ uzavírá Jaromír Beran, hajný ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.

K příležitosti Mezinárodního dne lesů navštívili polesí Kroměříž při jarní výsadbě i reportéři z České televize, rozhlasu a ČTK. Foto: Archiv Arcibiskupské lesy a statky Olomouc